http://www.kouzelnazahrada.com
Cena nákupu: 0,- KčKusů v košíku: 0 ks
KOUZELNÝ ČAS PŘED VÁNOCI
Právě probíhá ten úžasný čas těšení na kouzelnou dlouhou noc Vánoční!
Adventní čas začíná vždy čtyři neděle před štědrým dnem. Advent byl dobou zklidnění, tak to alespoň odpovídalo životnímu stylu našich předků za dlouhých prosincových nocí. Dnes je to spíše naopak, advent je převážně využíván pro komerční účely a proto o něm jako o době ztišení lze mluvit jen v prostředí křesťanských tradic. I přesto se dnes najde pár rodin které si místo shonu adventní čas plně užívají v klidu rodiny. Zkuste i vy pro letošní rok změnit adventní čas, jako dobu po celoročním shonu ke zklidnění, před Vánočními svátky. Sejděte se s rodinou a každou neděli zapalte na adventním věnci jednu svíčku a vždy si advent pořádně užijte. Můžete také pozvat své známé a kamarády a uživat si advent spolu.
Adventní neděle pro letošní rok 2011:
1. adventní neděle - 27.listopadu
2. adventní neděle - 4. prosince
3. adventní neděle - 11. prosince
4. adventní neděle - 18. prosince
Další zpestření adventního času:
Sv. BARBORA (3. prosinec)
Tento dnes již skoro zapomenutý svátek se slavil v předvečer svátku sv.Barbory to jest 3.prosince. Stejně jako v mnoha dalších dnech zimního slunovratu chodily v dávných dobách na sv. Barboru různé masky. Před domem zazvonily na zvonek nebo zaklepaly na okno a tiše vstoupily. Zazpívaly píseň o svaté Barboře, podělily děti a šly dál. Postupem času chtěly od dětí písničky, nebo básničky podobně jako Mikuláš. Podle legendy je na zem sesílal svatý Petr ve zlatém povozu. Na Roudnicku odměňovaly hodné děti pečivem "barborky" nebo "fakulky" - zvláštní drobné pečivo. Později se na Barboru začal držet jiný zvyk - Barbory přestaly jako masky chodit po vsích, ale jejich tradice nadělování dětem byla udžována alespoň nepatrným způsobem. Děti večer dávaly za okno talířek a druhý den ráno - 4. prosince - našly na talířku nadílku od Barbory.
Barbory dnes prakticky nikde nepotkávávme, nahradil je o dva dny "pozdější" Mikuláš - jeho zvyky jsou obdobné a dnes již se na Barbořino nadělování skoro všude zapomnělo a málokdo o tomto starém zvyku ví.
Jiným zvykem bylo řezat větviček více a na každou pověsit jméno chlapce, jež dívce byli sympatičtí. Věřilo se, že se stane nevěstou chlapce, jehož jméno je na první rozkvetlé větvičce. Další variantou "barborek" byla pověra, že kolikátý den "barborka" vykvete, v tolikátém měsíci potká dívku štěstí. Traduje se, že pokud dívce do Štědrého dne rozkvete, do roka se vdá. Aby to bylo úplně správně, rozkvetlý proutek by si dívka měla dát do šněrovačky, aby si ho mládenec všimnul a dovtípil se, že se chce slečna vdávat. Většinou na svátek svaté Barbory dívky trhají třešňové větvičky. Mohou to být také větvičky z višní, švestek, někde i z meruněk, zlatého deště, jabloní a hrušní. Hlavně, když rozkvetou.
Dále je sv.Barbora patronkou: horníků, slévačů, stavebních dělníků, pokrývačů, tesařů i architektů, dále kameníků, kuchařů a řezníků.
Sv. MIKULÁŠ (5. prosinec)
Den před svátkem sv. Mikuláše tedy 5. prosince je naší tradicí, návštěva Mikuláše, čerta a anděla. Děti jsou obdarovávány sladkostmi nebo brambory či uhlím podle toho zda byli hodné nebo zlobivé celý rok.V některých rodinách najdou děti dárečky za oknem. Jak tato tradice vznikla? Legenda o Mikuláši praví: legendy, které se šířily o laskavosti biskupa Mikuláše, který žil v první polovině 4. století v turecké Myře. Jedna z mnoha pověstí vypráví, že zachránil tři sestry, které chtěl chudý otec prodat do nevěstince, protože by je bez věna neprovdal. Biskup Mikuláš tajně vhodil do komína hroudu zlata a odvrátil tím neblahý osud tří dívek. Mikuláš žil na východě, v malém asijském městě jménem Myra. Ačkoli byl od časného mládí sirotek, leželo mu na srdci hlavně blaho jiných, a tak rozdával potřebným. Za svou štědrost se stal biskupem.
Co značí nám známá trojice? Když Mikuláš přijížděl na návštěvu do Evropy, míval s sebou černošského sluhu. U nás ovšem byla černošská rasa tehdy neznámá, proto si české hlavičky přetvořily černocha v čerta, a aby byly síly dobra a zla v rovnováze, tak rovnou k němu přibraly i anděla. Tím jsme víceméně rarita, ve vzdálenějších zemích se toto trio nevyskytuje. V případě že nechcete svému dítěti způsobit celoživotní trauma (i to se stává) pozvěte dál jen Mikuláše a anděla a čerta nechte v povzdálí. Musím Vám však dítko slíbiti že už bude příští rok hodné jinak čert za rok přijde. Se sladkostmi to rovněž nepřehánějte! Zejména když je možné dětem pořídit spoustu sladkostí bez klasického cukru, který je nahrazen třtinovým cukrem, medem či jiným prospěšnějším sladidlem!
Sv. Lucie (13. prosince)
O svátku svaté Lucie se traduje, že "Lucie noci upije, ale dne nepřidá" toto rčení znamená: že se od toho dne noc zkracuje, a to, že "upije" znamená moment, kdy noc začíná, tedy západ slunce, zatímco celková průměrná délka dne se zkracuje až do dne slunovratu. Toto je umožněno tím, že se až do Tří králů prodlužuje "konec noci".
Svatá Lucie je svatá jak pro katolickou tak pro pravoslavnou církev, uctívá ji jak církev pravoslavná, tak anglikánská i luteránská a samozřejmě římskokatolická.
Svatá Lucie byl svátek prostého lidu. Svátek svaté Lucie patřil především dívkám a ženám, které měly zakázáno předení, draní, praní a tkaní. Mimoto se k tomuto dni vztahuje mnoho magie a pověr.
Ve Švédsku je tradice oslav Lucie dodnes živá. Svátek svaté Lucie patří dodnes k nejživějším tradicím ve Švédsku. V roce 1927 vyhlásil jeden stockholmský časopis soutěž o volbu Lucie. Dívku, která zvítězila, korunovali Lucií a v průvodu byla provázena družičkami a chlapci – nosiči hvězd. Tím se oslava Lucií rozšířila po celém Švédsku. Lucie dnes přichází dokonce i do nemocnic. Lucie, které obcházejí v severských zemích, mají na hlavě korunu se svíčkami, jako předzvěst konce nejtemnějšího období roku. Lucie zpívá a dává naději, že po tmě se k nám vrátí světlo. Luci rozdávavá sladkosti, zázvorky, kávu nebo horké kořeněné víno Glögg. Lucie ve Švédsku přináší světlo, v Čechách čistotu – což není v přeneseném významu zase tak velká odlišnost. V roce 2001 poprvé Lucie v celé své kráse zavítala i mezi členy Severské společnosti v Praze na Novotného lávce.